Jdi na obsah Jdi na menu

Military Czech Air force Pilots.

     Aurtorská práva :

Publikování nebo další šíření obsahu tohoto webu bez písemného souhlasu provozovatele je výslovně zakázáno  . Nedodržení  tohoto ustanovení bude považováno  za hrubé  porušení . 

                                     

      15590866_131051620720308_651147638707266102_o.jpg               

Ve zkratce bych vás chtěl seznámit s pilotním výcvikem vojenských pilotů v 60-tých letech.

Mjr. Jiří Kurz

 

       Od C-105 Trenéra k  IL-14 Iljušinu přez Mig-15.

          Jak získat na čepici,saku ,,křidélka ,, ?

 

 

34392935_1871494172893537_2252067394442756096_n.jpg c-11.jpg

419846_371467459530392_1456064046_n.jpg8.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj:  Jiří Kurz-IL-14 a  Mig-15 bis

Získat ,,křidélka ,, znamená stát se pilotem vojenským či civilním a tuto profesi provozovat. Ne vždy se to povede. To se zjistí až později při závěrečným výcviku. Ne každý člověk má k pilotování buňky. Létat dál  může ,ale pouze jako navigátor, radista, střelec či specialista .Tak se to stalo i v našem turnusu a několik kamarádů pilotní výcvik muselo přerušit a pokračovat jako navigátoři.

 

 

            email.seznam.cz9.jpg          email.seznam.cz48.jpg

                    Jiří Kurz a spolužáci   z LU- Košice.

 

Začátek naší letecké služby byl na těchto letištích a letounech:

  • 3 roky-  ve vojenské  škole v Kremnici - ŠDD /škola důst. dorostu s maturitou /     
  • 1 rok-  štábní letecký směr v  Prostějově
  •  1 rok  základní letecký výcvik na  letišti  Plzeň-Bory na cvičném  letounu  C-105
  • 1rok- pokračovací  let. výcvik v Leteckém učilišti  Prostějov  na : pokračov.letounu Jak-11      
  • 1 rok pokračovací výcvik  na   letounu  Jak-11,  na letišti  Prešov,
  • 2 roky  letecký výcvik  v Leteckém učilišti  Košice na proudovém  letounu  Mig-15 . 
  •  Konečně 20 let služby u bojových a dopravních pluků na letištích :
  • Jiří Kurz : Čáslav, Hradec Králové,  Pardubice , Mošnov   /Mig-15,L-29,MI-4, AN-2, IL-14 /.

 

  Příprava ve SVAZARMU na pilotní výcvik v LU / Letecké učiliště /.

                           hosin-1--4-.jpg

Piloti v Č. Budějovicích před vyřazením : Rosťa Psotka, Ríša Oreský, Jarda Robek, Jarda Mílek, Jiří Korotvička, Jan Čepko, Laco Adamčík, Ruda Kytler, Pavel ? Novák . Bylo nám  17 let .

    47684186_2071553106201141_5888994109548396544_n.jpg

 

                  Létání na cvičných letounech Trener C-105  Jedna naše parta  z mnoha měst.  / Brno,Žatec,Plzeň,Praha /

Já byl v partě 10- ti pilotů na letišti Plzeň Bory. 

                                                            

Letecké učiliště Košice  email.seznam.cz14.jpg Para odznak za seskoky  9x   email.seznam.cz789.jpg

Vyřazení piloti v  Leteckém učilišti v   Košicích .

                                                          Každý rok byly povinné seskoky.                                           

                 lu-letka-s.jpg Košice

  • Nahoře zleva : Jarda Kavka, Vašek Lorenz, Jirka  Macura , Ruda  Arlt, + Ivo Pachol, Josef  Odl, + Pavel Šrotýř,  Arnošt  Straka   Střední řada  : + Karel Černovský , +Jano  Mazuch , +Jirka Holeček, Jiří Kurz , Josef  Píza ,Luděk Višňák, + Ruda Kytler, + Petr Joska
  • Dole : Ivo Stredanský, + Vašek Jadrníček, Radek Spratek, Jarda Mílek, +Jindra Halásek , +Emil Remenec, Jano Pitoňák, + Standa Vlk

Nepřítomní na snímku : NF+ Plk. Emil Šmejkal,+Míša Kmeť,+Jaroslav Čejda Vašek Šika, Jirka Dobeš, Ondra Vaňo,+ Richard Oreský, + Attila Szabo,

 

Jak to začalo dostat se k létání :

Mé kroky se ubíraly po střední škole na vojenské gymnázium v Kremnici, což byla letecká přípravka, pak  do Let. Učiliště  Prostějov , poté letiště Prešov, letiště Košice , Čáslav,  Pardubice ,  Hradec  Králové, Mošnov.

07.09.22-_-15.55-2---jesenik---sraz.jpg     Prostějov

 Všichni vyřazení piloti byli zařazeni na těchto letounech :

Dle potřeby armády :

Bojová služba tenkráte byla na letounech Mig-15, Mig-21,23 , SU-7, AN-2, Il-14, vrtulníky  Mi- 4  17, 24 a pod.

Dosažená vycvičenost  u všech pilotů našeho turnusu  byla : Dosažená 1. třída bojového pilota  na proudových   letounech , 1. třída  dopravního a výsadkového pilota na AN-2, IL-14 : Já /Jiří Kurz/

 Kvalifikace  značí :   Byli jsme vycvičeni létat za všech podmínek ve dne i v noci.

Praktické létání u nás začínalo  na letounech -Trenérech C – 105 ,  pak  se přecházelo na pokračovací typ Jak 11. Poté na  proudové Mig-15,  které  mohli pilotovat pouze   zkušení  piloti. To  už  byla náročnější  věc.  Až o mnoho let později  jsme  sloužili dle  pokynů  velitelstva  u  různých  druhů letectva,  jako vrtulníkové letectvo a dopravně-výsadkové letectvo .

hwscan0001144.jpg

Čejda,Arlt,Beran,Kurz,Tichý,Kytler,Remenec,Pěček,Szabo,Odl,Dole: Straka,Pachol,?,Gildejn,Stredanský,Kopera,Lorenz, Dole:Kavka,Buksa,Píza,?,Macura,-Brázda,Moro,Černovský,Pácl,Gebel,dole:-Vaňo,Spratek,Kmeť,Smejkal,Havlíček,Janáčik.

Poletech sraz Prostějov -Tenis  kurty- klub

 

34.jpgKošice -sraz

+ 4.12.2019 Jaroslav Čejda-Čest jeho památce

 

Přípravka  ŠDD - Kremnica:   

 

 

 

 

 

Škola důstojnického dorostu                                                                                                                                                

              TAKŽE  :                                                       

Začátky létání byly  na vojenském gymnazium Kremnica:

                             

Přijímací zkoušky k letectvu byly vždy velice obtížné,

na vojenské gymnázium Kremnica  jsme byli přijati bez přijímaček, ale museli jsme samozřejmě projít speciálními psychotesty a zdravotními testy, které musel každý pilot ve svém životě absolvovat mnohokrát. Součástí byla prověrka prostorové představivosti – u pilota velice důležité schopnosti. Toto byly velice náročné testy a často se zkoušely různé nápovědy, aby testovaný dosáhl co nejlepších výsledků. Po 3 letech gymplu jsme nastoupili do LU Prostějov.

 

   ​   ​ hwscan002511.jpg  na-stole-robek--co-ty-spicky.jpg

           

  Spartakiáda - metací stoly Šumperk ,Prostějov ,Praha 

 

   Spartakiáda       v        Prostějově .   Bylo nutné plaval a cvičit. Zleva : Ludva Janáčik, Jano Pitoňák, Jiří Kurz, Hrivňak, Josef Polončík , Polda Gebel. 

                                    

 

 

47684186_2071553106201141_5888994109548396544_n.jpg22--2-.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

Začínalo se tedy  na Trenérech C – 105, pak až se přecházelo na pokračovací typ Jak 11. MIGy mohli pilotovat pouze zkušení piloti. To už byla náročnější věc.

 

 

Pak přišly přijímací zkoušky do LU-Prostějov .   Pro vstup na Letecké učiliště a bylo nutné najednou z rozkazu velitekství míti   nalétáno alespoň 50 hodin. To jsme neměli. Museli  jsme si tedy rok odsloužit základní vojenský výcvik na letišti v Plzni a zde základní pilotní výcvik odlétat na Letounech Trener C- 105. Pak přišlo opět  přezkoušení a přijetí do  Leteckého učiliště v Prostějově./Let.Akademie/ Zde než jsme vzlétli, museli jsme absolvovat opět vyšší teoretickou přípravu.

Člověk musel mít znalosti o konstrukci letadla, jeho aerodynamice, chování ve stratosféře. Nesměla chybět meteorologie a navigace. Mimo jiné jsme měli hudební pěvecký soubor a vystupovali jsme na  dokonce na veřejnosti ,třeba  v Olomouci. Spolu s námi prováděli výcvik i Indonézští piloti.Dodnes  si pamatuji jednoho pilota ,,Oulen Silalahi-Indonézana,který měl moc rád naše pivo a tak jsem ho zaučoval. Naše letiště bylo ve Stichovicích u Prostějova a okamžitě jsme po příchodu z Plzně  začali létat také noční výcvik. Pak jsme začali létat na pokračovacím typu Jak-11 a LU bylo přemístěno do Prešova. Po ukončení na těchto letounech jsme přešli na letiště Košice na výcvik Mig-15.Když jsme  přecházeli z vrtulových (Jak 11) na proudová letadla (MIG 15), tak trvala teoretická příprava dva měsíce, než jsme mohli do cockpitu tohoto stroje.Byl ale moc pěkný.

 

  

Tenkrát na plzeňsku  v sedmnácti  ....... 

Začali jsme létat na Trenéru a museli jsme provést i seskoky. Bylo to docela zajímavé .

Čtěte :

 

                Roudnice  nad / Labem-15 let

         ab_kurz__2_.jpg   hwscan00475.jpg

Když mě bylo 17 let tak  jsem v plzeňském aeroklubu začal skákat jen tak ze zvědavosti. Později v Čáslavi a V Hradci Králové to bylo povinné. Pojďme se podívat jak se chováme při seskocích.  Jiří Kurz 

Seskoky padákem v Plzni na letišti  Bory.  Náčelník krajského aeroklubu  pplk. Václav Klír, Instruktoři motorového létání : Milan Fišer, Josef Sokolík, Josef Matějovský, Zdeněk Hajžman,

Sledovali ze země kamarádi naší letecké skupinky  piloti : Lívius,Franta Nymsa,Radek Loskot, Jirka Macura,Toník Nádvorník, Olda Materna, Vašek Bočan,Jirka Havlíček,Laco  Antoš, Jarda Kubík.

 

Bylo krásné ráno a letiště Plzeň-Bory,kde jsem působil v tu dobu, se chystalo na provoz. Dnes to bylo, ale trochu jinak. Nevytahovali jsme Trenéry C-105  ani  Jaka 11  nebo Aero-45, ale zaprášeného Fairchilda,dědečka z USA, který po válce odpočíval v našem hangáru. Dnes se hodil a šel na věc- měli jsme  seskoky padákem z 800m na trhačku.To znamená, nemusíš sám padák otevírat, instruktor zahákne konec lana od tvého vrchlíku na tyč v trupu a tak se sám padák vytáhne z ,,čecholu,,. Byli jsme bažanti a byli to naše první seskoky.

Den před tím jsem se vsadil u piva v  hospodě na letišti ,,U Darebáka,, s Oldou Maternou o 10 piv, kdo se trefí blíže ke středu kruhu-cíle dopadu. Měli jsme staré padáky PD-45  . Ten padák PD-45 se moc řídit nedal,šlo  jen tahat za šňůry a dirigovat ho trochu správným směrem. Nastala hodina H : 11,45 hod. kdy na mě vyšlo pořadí pro seskok. Po startu letounu jsem začínal ztrácet zájem o soutěžení a pohled dolů na Plzeň mě nedělal dobře. Přišel poslední nálet letounu do směru seskoku a para instruktor Pavel zavelel ,,na stupačku,,. Z  tohoto  amerického dědečka  nešlo ihned vypálit ven.Seděli jsme vzadu a na zádech měli těžké padáky. Byla to procedura dostat se z kabiny ke dveřím, pak  nohama ven na stupačku, držet se trupu a na povel instruktora  se odrazit a vyskočit. Motor řval,vítr taky a já skoro taky.V tom jsem si vzpomněl, že jsem neviděl Pavla zahakovat konec mého lana v trupu do  tyče.  To bych vypadl ven a nevím,nevím  zda-li bych našel rukověď pro otevírání vrchlíku  při tom kolotoči ,kdy jste hlavou dolů a nahoru. Volám na instruktora Pavla,,podívej se na moje lano,, a šplhám zpět do letounu. Ten neodpovídá a nohou mě vyrazí do ethéru.  Najednou se proberu a nade mnou se třepotá bílý vrchlík. Tak teď jdu závodit o těch 10 piv - říkám si . No jo, ale tou procedurou jsem se zdržel a bod výskoku se posunul. Dopadl jsem  150 m od kruhu dopadu. Mezitím je Olda už v letounu nad městem a vyskakuje. V duchu se loučím s 10 pivy a sleduji kam padá.

Je 12,15 hod.V  tu dobu na okraji plochy travnatého borského letiště, nastupují nováčci - mechanici od letounů IL-2 u polní kuchyně na odběr oběda. Polní kuchyně čoudí jak ,,Škodovka,, nedaleko za letištěm a kluci s  ešusama se strkají ve frontě na guláš. Zdá se mi, že Olda na tom není také nijak nejlépe s tou přesností a navíc začal pofukovat vítr. A to už vidím jak si to míří přímo na khaki- polní kuchyň plnou guláše.V poslední chvíli ho bažanti zaregistrovali, rozprchli se jak vrabci a Olda přesně trefil cíl , ale trochu jiný. I on si nabral guláš , ale do bot. Vyhrál jsem já. Pivko u ,,Salcmana ,, tenkrát  pulitr za  1,80 Kč  bylo fajn. Poctivě jsem se rozdělil.

 

Letiště Stichovice:

Dnem 7. ledna 1937 byl zahájen provoz na nově zřízeném letišti VLU u Stichovic, jež dostalo pojmenování „Letiště Prostějov II (Stichovice).

Tím započala bohatá historie stichovického letiště. Za okupace Němci začali letiště rozšiřovat a budovat nové objekty. Některé z nich stojí a slouží dodnes v areálu .                                                                                                                                                                                                                                                                                                        

 hwscan00053.jpgkurz-macura.jpg

   Základní výcvik       Jiří Kurz a Jiří Macura - Košice                                                      KareČernovský - Jiří Kurz :   Košice LU     Školení na proudové letouny       Bestarosti,Kurz,Majnuš,Píza,Černovský,Pěček

 

    Jiří Kurz                                                                                                                               40293601_2063262687028061_4715248069459836928_n.jpg             18.srpna 18.8. naposledy zaburácely motory nad Prostějovem, kde se celé generace pilotů cvičily. Přišel nenadálý rozkaz přemístění Letecké Akademie na Slovensko do Prešova a Košic. V  Prešově byl  jiný terén i režim a hlavně bylo smutno po ,,krásnejch holkách,,. Pak v Košicích    začal výcvik na  tryskách a to už šlo do tuhého.  Po odstartování jste doslali  takovou pecku,  že jste se   probudili až ve 300m. Ale to bylo jen na  začátku.  Začala   tvrdá  dřina na  učebnách  při  materiální části, vybavení  letounu, princip tryskového  motoru, aerodynamika  vysokých  rychlostí, zvláštnosti letu ve velkých výškách, zvláštní případy za letu, bombardování, střelba na pozemní cíle,  na  vlečný terč,  nácvik  katapultáže, to  vše byl  pro nás neznámý chlebíček.  Měli jsme nezměrnou úctu k  učitelům, Púbalovi, Elznerovi,Rezkovi, Vondráčkovi,Ondráčkovi, Maskovi, Majnušovi, Raitrovi, Svárovskému a všem dalším. Zkrátka mohu bez uzardění říci, že tenkrát v roce 1960 ,,tryskový pilot byl docela pojem,, a úkol, stát se jím, stál před každým z nás /tedy z party zhruba 100 žáků. Košické   letiště bylo pár km na jih od města, dlouhé 2000m, kam jsme asi 4x týdně dojížděli  autobusem. A pak..

 

benes-olda-001.jpg

 

 

Dne 26.11. na nástupišti LU /letecké učiliště/ stálo 76 nově vyřazených poručíků letectva. Jako každý rok veselí absolventi s pilotním odznakem na čepici a nad kapsou, dojatí rodiče. Náš ročník v Košicích rok zůstal na vylétání 3. pilotní  třídy a pak   jsme uháněli domů do Čech.  Ne všichni.  Někteří zůstali  jako  kantoři . Já  šel do Čáslavi. Náš ročník měl  11 katastrof, 1 úmrtí  na  nemoc získanou v Sýrii,  jeden neměl štěstí na kole - 1 zemřel  na  infarkt. Tento ročník byl vyřazen:

30.11.1960 a to 65 pilotů  na Mig-15  a 11 navigátorů na IL-14.

 

Video :

Košická šestka  :  https://youtu.be/0BbqKbhbZQE

 

Další výcvik :

Pak po 2 letech nás rozdělili k bojovým útvarům. Já byl přidělen do Čáslavi k 28.sbolp a do Hradce Králové ke 30.sblp.Později na vrulníky k 34 . divizní letce Čáslav, i do Pardubic na VS, pak do Mošnova na  AN-2  a dopravní IL-14 . Z  letounů se mi líbila AN – 2, běžně známá pod názvem Andula. Skvělá pilotáž, jednoduchá, spolehlivá a velice šikovná. Používala se hlavně jako výsadkové letadlo. Také jsem miloval, dopravní Iljušin IL – 14. Byl velice spolehlivý, komfortní. Také létání na L-29 Delfin bylo nádherné.

Z hlediska pilotáže? Skvělá byla AN – 2, běžně známá pod názvem Andula. Skvělá pilotáž, jednoduchá, spolehlivá a velice šikovná. Používala se hlavně jako výsadkové letadlo. Pro parašutisty byla dopravním prostředkem číslo jedna. Další letadlo, které jsem miloval, byl dopravní Iljušin IL – 14. Také skvělý a velice spolehlivý, komfortní pro pilota a navíc prostě vypadal dobře.

 

 

 

Solo na Jaku - 11

        img00013.jpg               

 

 

 

 

 

 

Bylo mě 19 let a byl jsem žákem Leteckého učiliště v Prostějově. Po základním výcviku na  C-105 Trenéru,kdy jsme odlétali asi 60 hod. včetně nočního výcviku, jsme přešli na typ pokračovací Jak-11.Byl to mohutný letoun z druhé světové války a když jsem se k němu poprvé přiblížil, šla z něho hrůza.  Motor měl 700 ks a  ten jeho chod - každou chvíli vyšlehly z výfuku plameny a ozvala se rána. Při pojíždění to byla další hrůza, protože mohutný hvězdicový motor nedovolil pohled dopředu a tak letoun nepojížděl, ale skákal ze strany na stranu,aby bylo vidět dopředu.Stále se muselo přibrzďovat levým nebo pravým kolem,aby letoun do něčeho nenarazil. Takže po přistání musel jeden pilotní žák utíkat na konec letiště do výběhu, tam chytit  letoun  za křídlo a ukazovat pilotovi v kabině směr. Při startu do odpoutání asi 160km, další hrůza.Obrovský klopivý moment Vás natočil ze směru a kdo pozdě vyšlápl kontra nohu, řítil se z dráhy do pole. No a tak jsme to trénovali v Prostějově. Na přistání mimo jiných úkonů se musela přestavit vrtule na malý úhel a hlídat teplotu motoru otevíráním nebo zavíráním žaluzií. Práce s tímto monstrem bylo dost a mimo to všechno to byl vynikajicí letoun. Kdo ho zvládl, zvládl všechny další typy.

 

Po vytrénování jsme šli na sola. Byl jsem ve skupince s Pepikem Frydrychem. Učitel létání se jmenoval Vondráček a velitel roje byl Jirka Louda. Pepík měl nepříjemnou příhodu ve Stichovicích  na letišti v roce 1958 na Treneru C-105. Postavili letoun na čumák s učitelem létání Opltem. Nic se nikomu tenkráte nestalo,jen nepříjemné vzpomínky zůstaly.Takže ten den 7.5. jsme se oba dva těšili jak to zkusíme sami na bojovém Jaku C-11. Já šel první a  po dvou okruzích, řídící létání byl myslím Jirka Kala, jsem se odkurtoval a Pepa si sedá po mě  do kabiny. Bylo těsně před obědem a autobus už na nás čekal. Slyším řev motoru jak to Pepík  brousí, start přistání  a už jsem byl nedočkavý co bude k obědu.Po chvíli se mi zdá, že je nějaké ticho. Vystoupím z autobusu a vyhlížím kamaráda.Čas na 2 okruhy a hobla už uplynul.Najednou zahlédnu na konci letíště něco jako našeho miláčka Jaka, ale stál tam s  kolama nahoru.

Pak mě to došlo.

Byla měkčí dráha,létalo se na trávě a při brždění Pepik asi trochu více zabral a kola se zabořila do terénu. Následoval krkolomný kotrmelec a převrácení letounu na záda přez čumák. Přijel jeřáb, Jaka nadzvednul a Pepik vylezl z kabiny trochu jiným způsobem. Nic se mu nestalo. Byl vynikající pilot a dobrý sportovec. Naše cesty se rozešly, on šel létat do Plzně - Líní a já do Čáslavi. Potkal jsem ho později v Jeseníkách na Červenohorském sedle  v zimě a za pár měsíců se vystřelil z Migu-15. Nic se mu nestalo. Uplynulo několik let a Josef při cestě z letiště domů spadl z kola a zabil se. Tak jsem chtěl připomenout, že život pilotů, to  nebylo jen příjemno,ale byla to dřina, někdy zaplacená životem. Rád na něho vzpomínám.

Jiří Kurz

 

imag0003.jpgemail.seznam.cz784.jpg

 

AN-2    :  Tento typ letounu byl součástí dopravního pluku v Mošnově a ze začátku působil v Prostějově. Já jsem měl to potěšení létat s ním po celé republice.  


 

Miluji to: v létě, bunda, kalhoty, tričko, mikina a také tenisky. Miluju, když si je  vezmu na sebe a v první minutě mi sedí. A to samé platí u mě o letadlech. Nemám rád, když je potřeba si dlouze zvykat. Naopak, jak je to krásné, pokud do něčeho sednete a  už po prvních minutách letu si říkáte:,,No to je nádhera, jako bych to lítal deset let. Všechno sedne,všechno po ruce a ta nádhera lítat ráno na trávě třeba v Chrudimi. No a to vše mi dala ,,Andula,, Žádný dlouhý řeči před startem-co a jak. Připrav se sám, jsi kapitán letounu. Ovšem bezpečnost je ,,number one,, .     ,, Jiří Kurz ,,                                                                                                                                                          

AN-2   Prostějov

Z hlediska pilotáže? Skvělá byla AN – 2, běžně známá pod názvem Andula. Skvělá pilotáž, jednoduchá, spolehlivá a velice šikovná. Používala se hlavně jako výsadkové letadlo. Pro parašutisty byla dopravním prostředkem číslo jedna. Další letadlo, které jsem miloval, byl dopravní Iljušin IL – 14. Také skvělý a velice spolehlivý, komfortní pro pilota a navíc prostě vypadal dobře. Také se pěkně létalo na proudovém- cvičném L-29 Delfín./ Hradec Králové /

 

        375973_154988837936671_100002766666321_173332_793233300_n.jpg

Na letišti v Prostějově sloužili  : Vandl,Schwan,Cimerman,Vybiral, Folke, Malina,Svoboda,Jurášek,

 Humpolíček,Chlachula,Novák,Prokeš,Lodes a další.

 

Manželky pilotů  na letišti    v  Hradci Králové  u velitele    pplk. Ing. Jindřicha  Vávry .

Hana Kurzová a Gábina Gocová 

   redone0003.jpg 

Manželky na návštěvě na letišti : Povinně . Hradec Králové-Jugo klub

 

       11401167_654517017983848_7371502261190736684_n.jpg 8.jpg

 

 

 

 

       Po Migách-15  přišla  AN-2  a pak   dopravní letoun  IL-14

 

Košice  letiště odpoledne :

Jednou nám pilotním žákům, velitel  Leteckého učiliště v Košicích plk.Martinský oznámil,že je nutno se vývrtku učit vybírat.Na nástupu před létáním,vysvětlil,že nejdříve to zkusí šéfové/ to byl on sám-náčelník školy s funkcionářem pluku a v druhém letounu letěli pplk.Vrba z velitelství letectva a náš vielitel letky mjr.B.Elzner.Já jsem byl pilotním žákem a ten den jsem měl službu v radio- voze a pomáhal jsem  řídícímu létání v zapisování závad při létání.Dva  letouny UTI-Mig-15 /letoun pro 2 piloty/ tedy odstartovaly a žáci na zemi čekají jak to dopadne. V  radio-voze  bylo  vše, co se děje nahoře v letounu, slyšet,jako že začínáme,máme výšku tu a tu, točíme se doprava a tak. Najednou nás vyburcovalo hlášení: hlásil se pplk.Vrba: nemůžeme vybrat letoun,opouštíme ho, katapultujeme se.Vyběhneme z radio-vozu a já vidím nad městem Košice padák.Byl to mjr.Elzner. První  letoun už toho zkoušení raději nechal a přistál, druhý Mig-15 se nezřítil, protože po vystřelení prvního pilota se  letoun  umoudřil a vývrtku  se podařilo druhému pilotu vybrat.Byl bez kabiny,protože už se chtěl střílet a kabinu odhodil. Tím si ale odjistil pyropatronu vystřelovacího sedadla a stačil nějaký rychlý pohyb letounu  a letěl ven také. Takže se na přistání snažil aby to bylo jako do peřin. Povedlo se. Mjr.Boban, jak jsme mu říkali,dopadl na padáku na špatné místo do skladiště železa  u jedné továrny na okraji Košic a byl zraněn.Po vyléčení  přešel létat do Prahy k ČSA. Od té doby se už vývrtky na tomto typu letounu  raději nenacvičovaly. Zpracoval Jiří Kurz

Doslov : Tak jsme to létali desítky let a ani mě to nepřišlo. Holt se to muselo nacvičit.    Jiří Kurz

 

Rehabilitace : Lázenský pobyt a rehabilitace.RELAX.

Závěrem bych chtěl podoktnout,že pro piloty je nejdůležitější kondice,tedy zdraví. Od vedoucích je vytvořeno prostředí pro rehabilitaci a zázeňskou léčbu. Při službě u vojáků talo rehabilitace-lázeňská  léčba bylo 1x ročně povinná. Prováděla se v lázních Jeseník. V nynějších letech už si piloti v civilu hradí ,,kondici,, sami.Já jezdím a používám služby Lázní Bechyně, Lázní Bělohrad , Velké Losiny, Piešťany,Hodonín,Bohdaneč. Všude bylo nádherně.

V Hradci Králové máme sportovní tenisový a fit komplex u ,,Orlice,, a využívá se hojně za pomocí zaměstnankyň  Nikolky , Michalky a jejich protějšků Pavla a Petra .

 

  Zdroj:Ing. Marie -Ved. Reh. pracov. Bechyně       Zdroj : Jirí Kurz

18033530_106258649936099_8725515037111031512_n.jpg18698365_1090377151064497_7825939036060659789_n.jpg

   

                                             Lázně Bechyně                                                                              

20160902_135032aaaaa22222.jpg

 

 

 

Díky za prohlídku - Jiří Kurz  

"na prvním místě je spokojený čtenář"

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

GnSr - ') ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ') ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ') ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ') ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ') ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ) ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ) ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ) ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ) ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - ) ORDER BY 1-- -

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - 'AVveEM<'">WgyRGu

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - 'AVveEM<'">WgyRGu

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - 'AVveEM<'">WgyRGu

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - 'AVveEM<'">WgyRGu

16. 6. 2020 23:32

hlRP

GnSr - 'AVveEM<'">WgyRGu

16. 6. 2020 23:32

hlRP